Africká včela je extrémně defenzivní a velmi adaptabilní hybrid, který vznikl křížením včely medonosné evropské a středoafrické. Tento druh, často označovaný jako „včela zabiják“, budí respekt svou schopností rychle a hromadně reagovat na jakékoliv ohrožení svého hnízda.
Historie a původ: Jak vznikl tento hybrid?
Za zrodem afrikanizované včely stojí brazilský genetik Warwick Estevam Kerr, který se v roce 1956 pokusil vytvořit včelu schopnou lépe odolávat tropickým podmínkám. Cílem bylo zvýšit produkci medu, která u původních evropských chovů v Jižní Americe nebyla ideální.
Křížením evropských plemen s africkou včelou (Apis mellifera scutellata) vznikl adaptabilní a výkonný hybrid. Bohužel v roce 1957 došlo k neplánovanému úniku 26 rojů z výzkumné karantény. Včely se rychle začaly šířit napříč Jižní a Střední Amerikou a následně pronikly i do Spojených států, kde byly poprvé zaznamenány v roce 1990 v Texasu.
Charakteristika a chování: V čem se liší?
Na první pohled jsou afrikanizované včely téměř k nerozeznání od těch našich evropských. Fyzické odlišnosti lze spolehlivě určit až pomocí laboratorních analýz DNA či měřením detailních morfologických znaků. Mají velmi podobnou stavbu těla, ale jejich vlastnosti se zásadně různí.
Jejich typickým znakem je extrémní defenzivita. Zatímco běžná včela medonosná toleruje mírné rušení u úlu, africká včela reaguje okamžitě a ve velkých počtech. Jsou velmi citlivé na vibrace, zvuky strojů i pach cizího narušitele a dokážou svého nepřítele pronásledovat až na vzdálenost 400 metrů. K usazení si vybírají i netradiční místa, jako jsou dutiny ve stromech, staré pneumatiky či různé škvíry v budovách, a množí se mnohem rychleji.
Proč se jim říká „včely zabijáci“?
Označení „včely zabijáci“ je populární mediální zkratkou, která často budí zbytečnou paniku. Samotný jed afrikanizované včely není toxičtější ani bolestivější než jed včely evropské. Problém tkví v počtu obdržených žihadel. Při vyrušení útočí desítky až stovky včel najednou, což představuje obrovské nebezpečí pro zvířata i lidi, kteří nestihnou včas utéct do bezpečí. Přesto většina setkání ve volné přírodě při opylování květů probíhá zcela klidně.
Využití afrikanizovaných včel ve včelařství
I přes svou obávanou pověst se africká včela ukázala jako mimořádně efektivní producent medu. Zkušený včelař v tropických oblastech dokáže tyto roje využít mnohem efektivněji než náchylné evropské druhy. Tyto včely lépe odolávají mnoha parazitům a nemocem a jsou velmi pracovité i v horkém podnebí. Práce s nimi ovšem vyžaduje odlišný přístup, kvalitnější ochranné obleky a opatrnější zacházení, aby nedocházelo k vyprovokování útoku. V Latinské Americe se dnes již s afrikanizovanými včelami běžně hospodaří a představují páteř tamní produkce medu.
Proč právě včela africká?
Pokud se zajímáte o téma včela africká, je důležité znát veškeré dostupné informace a vybrat to nejlepší možné řešení. Naše zkušenosti v této oblasti jsou rozsáhlé.
